https://www.autojournal.cz/zakaz-starsi ... rdi-vedci/
26.10.2020
Zákaz starších naftových aut a omezení jejich vjezdu do center velkých německých měst byla hloupost, tvrdí Němci. Dlouhodobé sledování znečištění ovzduší v několika německých městech ukázalo, že podíl oxidů dusíku v ovzduší nemá ani zdaleka takovou souvislost se starými naftovými auty, jak se lidem tvrdilo. Potvrdila to i německá akademie věd.
Boj proti starším naftovým autům začal po provalení známé aféry Dieselgate a pozdějším zjištění, že automobilky podváděly při měření emisí naftových motorů. Situaci nepomohly ani mnohé fanatická média, která nejednou překroutila pravdu a v honbě za senzací vyvolala strach z naftových motorů mezi běžnými lidmi. Vzniklou situaci šikovně zneužily i různé “ekologické” organizace, které zahájily útok na spalovací motory a pod tíhou často nelogických a nesmyslných argumentů přesvědčovaly politiky a veřejnost o svých pravdách. Olej do ohně přilévala i organizace Deutsche Umwelthilfe (DUH), která se výrazným způsobem přičinila o to, aby velké německá města zakázala vjezd starších naftových aut do svých center.
Pod obrovským společenským tlakem vyvolaným aférou Dieselgate začali rázně konat i zákonodárci. Zkracovali termíny platnosti jednotlivých emisních norem, “utahovali” kohoutky jednotlivým složkám emisí spalovacích motorů, až dospěli do stádia, kdy to už automobilky bez pomoci elektromotorů nezvládnou. Důsledkem často unáhlených legislativních rozhodnutí však nebyly jen “čistší” normy, ale i protlačování nových, často nevyzkoušených a drahých technologií, do aut pro běžné lidi. S vytlačením klasických modelů z trhu a nástupem drahých elektromobilů však přichází vystřízlivění, za kterým do Evropy napochodovala menší konkurenceschopnost místních automobilek, zadlužování a racionální opatření s dopadem na nezaměstnanost a vyšší ceny aut.
Po letech alarmujících prohlášení, zákazů a honby na naftové motory (což mimochodem způsobilo propad jejich cen a vyřazení turbodieselů z nabídky několika automobilek), však lidem začíná docházet, že všechen ten křik kolem oxidů dusíku a pevných částic nebyl vždy úplně pravdivý. Do hry se vložilo i německé Centrum pro automobilový výzkum (CAR), které ve spolupráci s “mateřskou” univerzitou Duiburg-Essen shrnulo výsledky dlouhodobého sledování emisí v německých městech. Zaměřili se zejména na oxid dusíku, který způsobil celou aféru Dieselgate.
Středobodem jejich zájmu se stal Stuttgart, tedy město s největším znečištěním v Německu. To momentálně vykazuje koncentraci 71 mg NOx na m3, podle organizace CAR je zde však podíl starších naftových aut (Euro 1 – Euro 5) pouze 16%. Jen o něco lépe je na tom Kolín s 59 g NOx/m3 (zde je 17,9% starších naftových aut) i Hamburg s 55 mg NOx/m3 (18,5% naftových aut).
Na druhé straně hodnotili Lübeck, kde tvoří téměř třetinu vozového parku naftové vozy (30,4%) a z nich jsou dvě třetiny starší specifikace Euro 1 – Euro 5. Měření koncentrace oxidů dusíku zde však ukázaly dlouhodobé výsledky pouze 26 mg NOx/m3.
Do aféry, která dostala neoficiální název Diesellüge (volně přeloženo Naftové klamání), se vložila i německá odborná obec a postavila se za zjištění organizace CAR. Německá Akademie věd Leopoldina dává za pravdu nejnovějším zjištěním CAR, navíc odborně schválila i únorové měření autoklubu ADAC zjišťujícího reálné emise NOx aut jezdících v provozu. Měření dokázalo, že nejnovější naftová auta vypouštějí do ovzduší násobně méně NOx, než požadovala tehdy platná emisní norma Euro 6d temp a s předstihem plnila současnou normu Euro 6.
Průměr tehdy testovaných 12 naftových aut byl 26 mg NOx/km, zatímco norma požadovala 168 mg NOx/km (pro rok 2021 je naplánován limit 80 g NOx/km). Zástupci Akademie věd tvrdí, že přínos nejnovějších emisních norem je zřejmý, zároveň však odmítají oprávněnost honby na nejnovější spalovací motory, včetně těch naftových. Zároveň odmítají postoj Deutsche Umwelthilfe, že zákaz vjezdu starších naftových aut je řešením zlepšení ovzduší velkých německých měst.